ODCHOD OD RODIČŮ

44 % MILLENIÁLŮ NEMÁ VYŘEŠENÉ SAMOSTATNÉ BYDLENÍ
93 % MILLENIÁLŮ JE PŘIPRAVENO RODIČŮM NA CHOD DOMÁCNOSTI PŘISPÍVAT
75 % MILLENIÁLŮ POVAŽUJE MAMMA HOTEL ZA ŠPATNOU VIZITKU

HLAVNÍ MOTIVACÍ K ODCHODU JE TOUHA PO VLASTNÍM ŽIVOTĚ, SVOBODĚ A NEZÁVISLOSTI KLÍČOVOU PODMÍNKOU JE VLASTNÍ FINANČNÍ PŘÍJEM

Společnosti RESIDOMO, největší tuzemský poskytovatel nájemního bydlení, a STEM/MARK provedly reprezentativní celostátní výzkum na téma bydlení mladé generace. Z online-dotazníkového šetření mezi 1.020 mladými lidmi napříč celou ČR ve věku od 18 do 30 let vyplynulo, že milleniálové považují za vhodný věk pro odchod od rodičů do 25 let. Mladé ženy a lidé s nižším vzděláním odchází od rodičů obecně dříve. Hlavní motivací je touha po nezávislosti, svobodě a životě podle vlastních pravidel. Vše je však podmíněno dostatečným vlastním příjmem. Více než 90 % milleniálů, kteří zůstávají u rodičů, je připraveno se finančně podílet na chodu rodičovské domácnosti. Mamma hotel je pro 75 % z nich nepřijatelný.

Nejčastější důvody pro odchod z bytu či domu rodičů patří:

  • 1) Touha po samostatnosti (žít si vlastní život podle sebe, bez omezování, mít svůj klid)
  • 2) Řešení svých vztahů (stálý partner, založení rodiny)
  • 3) rodinný nesoulad, neshody a spory mezi rodiči

„Touha po svobodě a stálý partner, event. založení rodiny, jsou dva dlouhodobé důvody, proč lidé od rodičů odchází. Smutnou novinkou našeho výzkumu jsou spory mezi rodiči,“ uvádí Roman Frkous z RESIDOMO, „cca ¾ mladých lidí po odchodu z rodinného hnízda využívá nájemní bydlení, ať už v podobě spolubydlení nebo samostatného pronájmu. Dokládá to i portfolio RESIDOMO na severní Moravě. Z celkem 90 000 lidí, kteří u nás bydlí, tvoří milleniálové 35 % našich nájemníků, a navíc jako skupina neustále rostou.“

V současnosti se ženy osamostatňují dříve než muži – téměř polovina mileniálů/mužů (47 %) stále bydlí u rodičů, zatímco v případě žen je to necelá třetina (32 %). Odchod z domova ovlivňuje také velikost místa bydliště, mileniálové z malých lokalit déle bydlí s rodiči, s rostoucí velikostí bydliště se snižuje věk osamostatnění se. Z regionálního hlediska je zcela odlišná situace v Praze, kde u rodičů bydlí pouze 1/5 mileniálů, zatímco v ostatních regionech je to 30 % a více. Na střední Moravě deklarovala bydlení u rodičů téměř polovina dotázaných mileniálů (49 %).

SPOLUBYDLENÍ

44 % MILLENIÁLŮ NEMÁ VYŘEŠENÉ SAMOSTATNÉ BYDLENÍ
70 % MILLENIÁLŮ POVAŽUJE SPOLUBYDLENÍ ZA VHODNÝ PRVNÍ KROK K OSAMOSTATNĚNÍ

+ PŘEDNOSTÍ JE NIŽŠÍ CENA, KTERÁ SE PLATÍ ZA POKOJ NIKOLIV ZA CELÝ BYT
NEVÝHODOU JE MÉNĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍHO POHODLÍ

„Mladí Češi považují spolubydlení za rozumný způsob, jak se osamostatnit. Svůj souhlas s ním v našem výzkumu vyjádřilo 71 % dotazovaných, rozhodný nesouhlas zazněl pouze u 6 % respondentů. Zhruba třetina (30 %) účastníků průzkumu má osobní zkušenost se spolubydlením a 29 % s bydlením na koleji či internátu. Největší předností spolubydlení je podle 67 % odpovídajících jeho finanční nenáročnost. Za největší nevýhodu mladí lidé považují ztrátu soukromí (64 %),“ uvádí Roman Frkous ze společnosti RESIDOMO.

Z průzkumu vyplývá, že spolubydlení považují mileniálové za běžnější ve městech než na venkově (91 %) a současně pro ně v současnosti představuje běžný způsob, jak řešit osamostatnění (85 %), zejména po střední škole a při nástupu na vysokou školu (84 %). Spolubydlení považují za určitou školu života, školu tolerance (83 %). Vidí zde ale i riziko vyplývající od spolubydlících (81 %) a nutnost spolužití, ohledů na spolubydlící (80 %).

„Mezi jednoznačné výhody spolubydlení patří podle mileniálů kontakt s ostatními lidmi, společnost přátel a také dělba práce při domácích pracích. Přínos spolubydlení spatřují i ve zvýšení či získání schopnosti tolerance a respektu k ostatním. Naopak nejčastěji zmiňovanou nevýhodou, kterou uvedlo 64 % respondentů, byla ztráta soukromí. Dále také obava, že spolubydlící nebudou spolehliví a že bude třeba řešit konfliktní situace. Zaznamenali jsme také osobní nekomfort, pocit „nedomova“ a nutnost neustálých kompromisů,“ doplňuje Roman Frkous ze společnosti RESIDOMO.

Typy lidí, se kterými se ve spolubydlení můžete setkat:

  • 1) Neviditelní. Jde o spolubydlící, o kterých ani nevíte, že tam bydlí. Většinu času si hledí svého, řeší jen opravdu nejnutnější problémy a většinu času jsou na pokoji, nebo naopak někde venku.
  • 2) Jejich opakem jsou slídilové. O těch víte, i když nechcete. Musejí mít neustálý přehled o dění v bytě a mají tendence řešit všechno a s každým.
  • 3) Nejveselejším členem a pravděpodobně i tím, který bude moci za většinu konfliktů spojených s rušením nočního klidu je party boy a party girl. Ti mají na starost sociální dění na bytě a většinou na ně narazíte ve velmi brzkých hodinách ranních.
  • 4) Posledním typem jsou spolubydlící „a la Grinch“. Ti se zase dokáží velmi dobře postarat o to, aby se ze všeho stal problém. Zkrátka i z komára dokáží udělat velblouda a z velblouda poté velrybu. Kvůli nim se většinou i dobrá parta spolubydlících rozpadá.

Text: Tisková zpráva společnosti Residomo