Byt majitele prodejní galerie obrazů dokazuje, že kultura bydlení a umění tvoří propojené nádoby. Co vás ale možná překvapí, je fakt, jak snadno si spolu rozumí v domácnosti s dětmi.
Ačkoliv jsou obrazy nedílnou součástí našich domácností, mnoha lidem visí na stěnách plakáty nebo reprodukce, o jejichž koupi rozhodlo momentální zalíbení v obchodě a odpověď na otázky líbí – nelíbí. Není pak divu, že si jsou takové interiéry podobné a není v nich možné poznat osobnost jejich obyvatel. Jsou ale i tací, kteří investují do původních prací a zajímají se o to, od koho jejich obrazy pocházejí a vědí, co jimi chtějí říct. Jedním z nich je i Jiří Kučera. Architekt, který je spoluvlastníkem pražské galerie Kvalitář.
NE KOPIÍM
Ve zrekonstruovaném bytě původně palácového domu z 19. století v centru Prahy je na první pohled patrné, že jeho obyvatel má cit pro vytříbený design a smysl pro detail. V krásně upraveném prostoru, který vznikl spojením dvou bytů, žije Jiří s dvěma dětmi. „Když se před deseti lety naskytla možnost připojení opuštěných prostor, rekonstrukcí vznikl velmi vzdušný, příjemný byt. Změnila se kompletně dispozice a například koupelna je otevřená tak, aby do ní mohly dopadat sluneční paprsky z pavlače,“ vysvětluje Jiří původ nečekaně prostorné dispozice.
S nábytkem si musíte sednout a sžít se. Proto je třeba vybavovat postupně. Ne jak manažeři, kteří chtějí všechno hned.
Jiří Kučera
Jako architekt sám navrhl celou přestavbu s ohledem na zachování některých původních prvků v interiéru. Ovšem jeho bydlení se nesnaží jen kopírovat historický styl, ale naopak kombinuje staré s novými. Podle jeho názoru se dá zkombinovat vlastně všechno, jen se musí jednat o kvalitní práci, která bude komunikovat s prostorem. „Když je prostor rekonstruován poctivě z poctivých materiálů a ne z umělých náhražek, tak ať ji vybavíte moderním nebo původním nábytkem, vždycky bude vypadat dobře. Není to o tom, jestli byt zařídím ve stylu šedesátých let, sedmdesátých nebo podobně, ale samotný prostor musí být dobrý,“ vysvětluje Jiří. A vzápětí dodává druhou podmínku pro vytvoření vkusného bydlení, kterou je ochota investovat do předmětů s nadčasovou a trvalou hodnotou.
Klika Všechny dveře a kliky jsou původní. Oproti klasickým činžákům se po projití pavlače rovnou dostanete do obývacího pokoje spojeného s kuchyní. 
LOŽNICE Noční stolek Red and Blue Side Table od Gerrita Rietvelda je replika, původní návrh pro de Stijl je z r. 1923. „Už několikrát jsem si pro sebe koupil designový kousek a prodal ho klientovi, protože jsem věděl, že podobný originál na aukci seženu znovu,“ říká Jiří. 
KUCHYŇSKÝ A JÍDELNÍ KOUT Jiří nemá problém většinu nábytku kdykoliv vyměnit. Ovšem i on vlastní několik kousků, ke kterým má citový vztah a nikdy by je nevyměnil, jako v případě jídelních židlí… 
Nábytek Kvalitní designový nábytek vydrží i dětské řádění. Jak replika jídelní soupravy od Josefa Hoffmanna, tak super pohodlná křesla B & B Italia. 
PRACOVNA Je tu místo pro tatínkův pracovní stůl i dětské hraní. Křeslo je skandinávský design od neznámého designéra, originál ze 70. let. Obraz nad klavírem namaloval Milan Houser a pochází z cyklu Kaluže, prodává Kvalitář. 
LENOŠENÍ S VÝHLEDEM DO ULICE Kazetové parkety v ložnici jsou původní a mají přes 150 let. Pamatují tak dobu, kdy se chodilo zatápět v kamnech v jednotlivých sálech.
I v paneláku můžete mít dřevěná okna a podlahu. Mít doma napodobeniny je jako žít ve lži. To raději přiznejte barvu a nechte plast plastem.
Jiří Kučera
OBRAZ NA MÍRU
Navíc je podle Jiřího potřeba obraz vybírat do interiéru a ne naopak. „Správně zvolený a pověšený obraz může interiér doslova pozvednout. Nebo naopak absolutně zneuctít. Každopádně je ale potřeba rozvíjet lásku k umění už u malých dětí, tak aby ony samy v pokročilejším věku rozeznaly kvalitu od braku. Bohužel ale stále u nás chybí ve školách výchova k estetice a velké nedostatky také vidím i ve veřejném prostoru. Umění a krásu do svých životů stále nepouštíme tak, jak bychom měli,“ domnívá se pan Kučera, kterého oslovují francouzští designéři a architekti, například Jean Prouvé nebo Serge Mouille. Ale jako u každého člověka i jeho styl se vyvíjí a obliba jednotlivých žánrů také. Proto není ideální se příliš úzce profilovat, s čímž náš průvodce plně souhlasí. V bytě si tak můžete prohlédnout jak díla, která se v rodině dědí po generace, tak i obrazy z připravovaných výstav. Interiér pak vlastně nikdy nezůstává po delší čas stejný, protože se díky umění neustále proměňuje.
AUTENTICITA ABYSTE SE DOMA CÍTILI S UMĚLECKÝMI PŘEDMĚTY PŘIROZENĚ, DODRŽTE TATO ZÁKLADNÍ PRAVIDLA:
1 NEBRAŇTE SE NOVÉMU
„Navykli jsme si umění potkávat v galeriích, nad postel si však raději zavěsíme tapetu z Ikea. Máme rádi umění, ale umělce si do bytu nepouštíme,“ říká Jiří.
2 PODPOŘTE MÍSTNÍ
Pan Kučera dlouhodobě sleduje tvorbu vybraných umělců, jako je Milan Houser nebo Petr Duba. „Domnívám se, že úkolem Kvalitáře je prodávat česká jména, která již obstála v konkurenci.“
3 VSAĎTE NA MLÁDÍ
Pokud s uměním zrovna začínáte a nechcete investovat vysoké částky za ověřená jména, podívejte se na práce mladé generace. Jejich obrazy jsou dostupnější a je velká pravděpodobnost, že za pár let jejich cena vzroste.
INFORMACE, KTERÉ BY VÁS MOHLY ZAJÍMAT
VŠICHNI TO ZNÁME, JAK DORŮSTAJÍ DĚTI, MĚNÍ SE I POTŘEBY RODINY.
Možná i proto se v hlavě Jiřího zrodil nápad na projekt Designbanka. Domů si můžete zakoupit nebo zapůjčit starší, zato ale originální nábytek, který často většina z nás pouze obdivuje ve filmech, a to i s nízkým rozpočtem. „Když jsme našim klientům předělávali po kompletní rekonstrukci krásně opravený prostor, vždycky nás dostalo, že řekli, jak si kvůli nedostatku financí musí byt vybavit sektorovým nábytkem. Proto jsme se rozhodli pro ně hledat designové kousky za zlomek ceny v zahraničí,“ říká Jiří.
