Bydlet jako O VÁNOCÍCH

SOUZNĚNÍ

„Náš dům působí na první pohled příjemně,“ říká paní Alena, „ale při delším užívání si uvědomíte, co všechno je tu nedotažené nebo udělané na efekt. Od levných materiálů přes takové nesmysly, jako je zlatá koule místo klasické kliky u dveří,“ usmívá se Alena, protože to je vlastně jen detail, i když také podstatný. „Uvědomila jsem si, jak člověku může působit radost dívat se na normální, kvalitní dveře s obložkami s klikou, která vám padne do ruky, chodit po stejné podlaze v kuchyni, jídelně i obýváku a nebo mít dobře uspořádané skříně v kuchyni,“ vypočítává. „Kvůli vstupním dveřím z chodby byla kuchyňská sestava zbytečně členitá, všechny skříně vysoko a přitom to působilo velmi neuspořádaně,“ popisuje svou nespokojenost. 

To první, co si s Denisou na návštěvě domluvily, byla kuchyň s otevřenými policemi. Na stylu se ani domlouvat nemusely, paní Alena je naše věrná čtenářka a Denisinu práci dobře zná. „Byla to pro mě radostná práce,“ rekapituluje Denisa výsledek, když zapaluje svíčky na adventním věnci. „Od první chvíle jsem cítila se Šimkovými absolutní souznění, takže jsem si občas připadala, jako bych navrhovala kuchyň pro sebe, nemuseli jsme si vůbec nic vysvětlovat a všechno šlo úplně samo,“ dodává. Takovým příkladem byl kromě návrhu kuchyně i nový krb, který Denisa Šimkovým nakreslila. Majitelka Alena našla místního krbaře, který se práce rád ujal a uvolnil pro natáčecí týden své dva zaměstnance, bratry Hamburky. Když se ukázalo, že Honza je i excelentní obkladač, vyprosila si ho u šéfa i na tuto neplánovanou zakázku, a obklad kuchyně tak dopadl k její úplné spokojenosti.